Muzeum

Kapitoly: | 1 | 2 | Další |

Muzeum historické hasičské techniky

Zajímá Vás, kdy byla vyrobena první hasičská stříkačka a od kdy se vlastně používají požární hadice? Nebo jste jen fandou do techniky? Nebo se jen zajímáte o historii, která zvolna proplouvá okolo nás a na níž si již po pár letech nemůžeme vzpomenout? To vše Vám může nabídnout hasičské muzeum zřízené ve Velkých Svatoňovicích.

Jeho historie sice nesahá daleko, ale i za poměrně krátko dobu existence zde byla zřízena průřezová expozice o vývoji hasičské techniky v českých zemích zhruba od poloviny 19.století do druhé poloviny století dvacátého. Toto období v sobě zahrnuje vznik prvních českých dobrovolných hasičských sborů v roce 1864 ve Velvarech, ale v témže roce je připomínáno i založení dobrovolného hasičského sboru v Úpici. První sbory byly vybaveny skromně tím, co byl schopen vyrobit místní kovář, ušít místní krejčí či sešít čalouník nebo švec. Koupě první stříkačky za společně nastřádané peníze byla pro sbor velkou slávou. O tom svědčí především záznamy z hasičských kronik a ostatních dokumentů, které má muzeum rovněž vystaveny.

Ruční potažní stříkačky od výrobců z Čech, Moravy, ale i Německa či Rakouska jsou každá svým provedením unikátem. Tehdejší výroba neznala unifikaci a pružně reagovala na objednávku sborů. Každý z výrobců pak patentně dodával to nejlepší provedení zaručující maximální výkon a nejmenší námahu. Přesto přezevšechno ten, kdo měl příležitost okusit stříkání s těmito stříkačkami by jistě za dnešní neměnil. Ne nadarmo měli hasiči svou službu pořadatelskou, ale především zákonem, který obecní policajt tvrdě postihoval, byla předepsána aktivní pomoc všech obyvatel při zásazích. Proto byla s nadsázkou lidská pohodlnost impulsem k zapojení tehdy známých pohonů do služeb hasičů. Nejdříve byl zapojen parní stroj. I tuto připomínku můžete v muzeu shlédnout. V našich zemích se prokazatelné, i když neslavné , použití váže k požáru Národního divadla. Tehdy jej pražští hasiči díky údržbě a dalším okolnostem nedokázali včas uvést do provozu. Výsledek je znám všem.

Přestože parní potažní stříkačky patří k nejkrásnějším stříkačkám, měly i spoustu nevýhod nevýhod. Proto se začaly objevovat první stříkačky s pomocným motorem spalovacím, nebo elektrickým.

Spalovací motory pak slouží hasičům dodnes. A znovu tak jak se i historie vyvíjí ve spirále se vracíme k pionýrskému období, kdy si většina hasičských sborů musí na svou techniku přispět sama a pokud snad pošilhává po něčem lepším, musí se podívat do zahraničí a nebo jen na prospekty výrobců.

Naštěstí pak požárů spíše ubývá a proto se některé hasičské sbory zaměřují na požární sport a jiné pracují s dětmi. Ve Velkých Svatoňovicích se pak skupina nadšenců rozhodla zřídit hasičské muzeum. Podnětem k tomu byla snaha zachránit historickou stříkačku ze Starého Sedloňova, místní části obce. V roce 2001 bylo z opuštěné samoobsluhy za přispění obecního úřadu, ale především spousty hodin dobrovolné práce zřízena expozice. Po první stříkačce přišlo na řadu i spousta ostatních. Dnes se expozice může pochlubit více jak třiceti velkými hasičskými stříkačkami, ale i spoustou dalších exponátů, jako jsou hasičské uniformy, přílby, součástky výstroje i výzbroje hasičů. Na panelech pak je připomenuta jak historie vývoje hasičské techniky, tak historie dobrovolných hasičů.

Expozice jsou každoročně rozšiřovány , stejně jako plocha muzea. Nedostává se jen času k tomu, aby vše mohlo být opraveno a vystaveno tak, jak by si hasiči představovali. Věříme však, že drobné nedostatky budou návštěvníky odpuštěny poté co si vyslechnou výklad průvodců v muzeu a co pochopí, že vše je předváděno jen na úkor volného času těch, s nimiž se v muzeu setkáte.

Kapitoly: | 1 | 2 | Další |